Rodila jsem v Podolí 23.3. 2002. Když jsem kolem 11,30 hod. do porodnice přijela, nebyla jsem si jistá, zda už opravdu budu rodit. Sestřička na "monitoru" byla moc milá a protože monitor žádné silné stahy nenaznačoval, zavolala si na mne paní doktorku Barešovou (mimochodem moc hodnou a příjemnou) a ta mne ihned poslala na sál. Hlásila jsem, že chci epidural, avšak pí. doktorka mne ujistila, že než by začal působit, bude už miminko na světě. Stačila jsem se jen osprchovat a převléknout do vlastní košile (mohla jsem si vybrat, zda chci "andělíčka" nebo vlastní košili) a sestřička mně vyholila (ale tak, že jsem to vůbec nezaregistrovala a jen na zhruba centimetru čtverečním). Mezitím jiná přivolala budoucího tatínka a ve 13,00 hod. jsem se s ním a s porodními asistentkami sešla v porodní místnosti. Ta není nijak krásná, ale ani nijak hrůzostrašná. Porod probíhal rychle a v 13,58 hod. byla Karolínka na světě. Celý porod vedly velice milé a hodné porod. asistentky Jindrová, Pšeničková Čížková, kterým tímto velice děkuji. Pí. doktorka Barešová byla přítomna až v poslední fázi a i jí děkuji za laskavý přístup, díky němuž pro nebyl porod příšerným zážitkem. Opravdu jsem byla příjemně překvapena a mohu všem budoucím maminkám podolskou porodnici jen doporučit. Na poporodním oddělení byla péče standardní, dětské sestřičky jsou milé, ženské sestry o něco méně. Strava je klasická nemocniční, koupelny nic moc, WC také žádná sláva - obojí je dost "předpotopní", ale dá se to vydržet a je tu možnost nadstandardu, kterou jsem nakonec nevyužila, protože mé dvě spolubydlící na pokoji byly sympatické a ráda jsem si s nimi popovídala. Myslím, že velkým plusem v Podolí je, že dětské sestřičky a lékařka věnují velkou pozornost technice kojení a kojení celkově a většina z nich vám s trpělivostí vše vysvětluje a učí vás správně kojit. Takže ještě jednou děkuji vyjmenovaným porod. asistentkám a doktorce Barešové a většině dětských sestřiček za jejich práci, byla jsem v Podolí opravdu spokojená.