Mám stejný problém: dcera ....obézní , syn ..."vychrtlina", mimino...macek 10 měsíců 12 kg. My s mužem taky nejsme žádný hubeňouři. Je to velice problematické, přistupovat k dítěti , které baští za 3 a jakkoli ho motivovat , aby to nedělalo. Už jsme mnohokrát nad tím přemýšleli, jak to udělat , aby jeden jedl víc ( už má problémy s chybějícími prvky železo atd) a druhý míň a nezpůsobit nikomu újmu na psychice. Myslím, že na naší rodině je vidět, že každý "to " má v sobě...všichni máme stejný přístup ( myslím možnost dostat se k tomu samému jídlu) , přesto někdo baští a někdo ne. To mě přivádí na myšlenku , že je to vrozené a pokud to člověk chce překonat musí mít celoživotní maxi vůli.