Ano, sama jsem neměla dost odvahy mít děti po necelých dvou letech.A tak mám holky po 8 letech.Velké je dnes 20 a malé je 12.Až teď - a to opravdu jen náznakem - začaly být "parťačky".Navíc starší je takový ten dospělejší typ městské holčiny a mladší je hravější a zvířátková.Tím se jejich věkový rozdíl ještě prohlubuje.Takže mám doma dva jedináčky.Nezažila jsem sice chvíle , kdy jsem nevěděla kterou dřív....ale donedávna jsem opravdu řešila naprosto rozdílné zájmy a záliby a přání dvou jedináčků.Občas to byl docela záhul, skloubit jejich zájmy a potřeby, tak abych se nemusela rozdvojit.Ještě podotknu, že do cca 11 let jsem obě do školy vozila a jezdila si pro ně - nebo alespoň šla naproti.Když už jsem mohla péči o mladší Aňu svěřit do kompetence starší Niny, tak ta jaksi už nechodila do stejné školy ve stejném městě....čili 11 let jsem byla během školního roku "přivázána" povinností odvézt, dovézt....jít naproti...Nezmiňuji se už vůbec o zájmových aktivitách jako je klavír, malování, jízda na koni...atd....
Mockrát jsem si říkala, že kdyby byly dvě po roce a půl tu pohodu a vědomí, že jsou si blízko a jsou na všechno (cesty do školy, zájmové kroužky, hraní si...,motivace klavír,atd..)bych docela ráda vykoupila rokem dvěma "pakárničky, pakárny"....