Ahoj, já jsem naopak celé dětství slyšela od maminky a babičky, jen se dobře najez. Když jsem se dobře najedla, měla jsem pocit, že mě mají obě hned raději. A tak jsem celý život trpěla tím, že jsem byla ve třídě největší a nejsilnější. Nebyla jsem jako kulička, ale do svých 15 ti let jsem měla vždy tak 5 kg nadváhy a připadala jsem si tlustá. Bylo to i tím, že mám moc malá prsa, a tím si kila na břiše či na zadku stěží mohu dovolit. Nikdy jsem se neměla ráda, a tak jsem stále nedokázala přestat s bulimií. Zvracím už 22 let, je to hrozné a neuvěřitelné, přitom mám dvě děti a šťastné manželství. Ale trpím depresemi a nejsem šťastná. O bulimii ví jen moje matka, ale ta věří, že to již skončilo. Hledala jsem pomoc u psychologa, na psychiatrii, u kineziologa, v regresích,.., ale vše je marné. Nedokázala jsem to, a přestože mám ještě malé děti -7 a 4 roky, nejraději bych umřela. Zároveň ale hodně moc chci vychovat své děti, miluji je a nechci, aby vyrůstaly bez meminky. Tolik bych to chtěla zvládnout. Ale už jsem tomu přestala věřit.