Já to chápu, taky jsem v tom prvním příspěvku psala, že to chápu, že to bylo pod tíhou okolností. Jen nevím, jestli by nebylo lepší jít přes problémy a za tu dobu poznat, že je Stanislav "hovado" (v tom smyslu jak myslela Monty, nikdy bych si nedovolila tak nazvat nikoho) a žít si v klidu, anebo si jej vzít po dvou měsících a pak pomalu poznávat, že to není pravé ořechové a rozvést se... Protože upřímně si myslím, že pokud mají problémy tohoto typu po 2 a půl letech, tak spolu dalších 40-50 nevydrží;-)

A navíc... Kde je na 100% napsáno, že by první manžel Monty ten souhlas nepodepsal? Sice alkoholik a dělal jí problémy, ale zase si nemyslím, že pokud s ním Monty nějakou dobu žila, že to byl úplný "debil"