Ahoj,
tak u nás probíhá vztekání tak docela v únosné míře, ale musím říct, že taky na něj spíš působí klidnější zacházení a že křikem jsem ničeho nedocílila. Když nechce třeba odjít z hřiště, tak si k němu sednu na bobek a řeknumu proč už musíme pryč, až tam zase brzo přijdeme. Většinou si dá říct a je to v klidu dřiv jsem byla nervózní a křkla jsem na něj a to bylo zle. Ale není dobré nechat si od dětí skákat po hlavě, někde stačí domluva a někde v krajním případě ten křik. Každé dítko je jiné a my mámy přece poznáme co potřebuje to naše.
D.