Myslela jsem to zcela obecně, protože možnosti jsou obě - jak žadatelé, tak i psychologé jsou jen lidé, a jako takoví se můžou mýlit. Chtěla jsem svým příspěvkem říct, že lze dělat i víc než sedět s rukama v klíně a čekat, až dozraješ ( a vím, že ty víc děláš), jen je potřeba pro to vytvořit podmínky. Mrzí mě, že se nepodniká víc akcí společných pro NR a žadatele, považuju to za velmi cenný zdroj podnětů a informací.