Musím se přiznat,že jak to tu pročítám,tak jsem si vzpoměla na jednu maminku mého kdy si přítele,že ještě "donedávna" měla tu zastaralou "pračku",tu s plechovým víkem (nevim,jak se to jmenuje) a k tomu tu kulatou ždímačku.Nechápala jsem jí,proč v dnešní době nemá automatku jako každý a takhle se zbytečně s tím moří a krade si čas a ona mi vždy odsekla,že jí to nevadí a pere to prádlo lépe,nic nezapere a že je to hned.Dívala jsem se na ní jak na exota!Dnes se na to dívám už jinak a je to opravdu každého věc,hlavně,aby to tak té osobě vyhovovalo.Já jsem zjistila,že jsem opravdu závislá na mikrovlnce a varné konvici,bez té si opravdu neumím představit život v kuchyni.Myčku nemám,je ještě pro mě zbytečná s písklátkem,ale kdyby nás do budouctnu bylo více,asi by nastoupila na své místo a plně se využila.Bez pc a internetu,neumím si představit život a v podstatě asi bez vymožeností žít neumím.Jsem "dítě" moderní doby,ale trochu mě občas mrzí,že neznám to postaru,alespoň nachvilku,bylo by to opravdu zajímavé.A naše děcka do budouctna..?Vzpomenu si vždy s úsměvem na reklamu s tím jogurtem,jak tam to dítko na tu mámu kouká jak kdyby byla z marzu! ) Jak máma říká,jestli nechce našít na ty kalhoty gumu,aby mu nepadali a dítko odpoví,že se to tak nosí,že je asi padlá na hlavu a jeho sestra přikývne s ksichtíkem. ) To se musím vždy opravdu smát,připomíná mi to mě. A až mi tohle pak Vanesska udělá.. to bude něco. Takže to zároveň odpoveď na budouctnost našich dětí,budeme se snažit držet s nima krok.A monitor dechu..,Vanesska se narodila v 35. týdnu, byla děsně malinká 45 cm a 2,330g porodní váha, pak klesla až na 2,170g a dlouho nešla nahoru.Stále zvracela,vše a pořád (krmili jsme savičkou a i sondovali),neměla sílu sát z prsu a ani nechtěla,v porodnici jsme byli dlouhých 16 dní a až 17 jsme šli domů,nakonec jsme přišli na to,že zvracela mé mateřské mléko (a vůbec ani po něm nepřibývala),nesnesla ho a zachránil nás až Nutriton (proti ublinkávání) a pak to v sobě vždy udržela a konečně přibývala a začala trochu přibývat.Takže si řeknete,že bez monitoru bych nedala ránu,to jsem si myslela taky.Ale..já ho první týden vůbec nepoužívala,měla jsem vybité baterky,neozvala jsem se,neřešila jsem to,byla jsem vnitřně klidná,byla jsem v porodnici a malou jsem přez noc u sebe neměla,a byla na novorozeneckém pod kontrolou.Po týdnu jsem ho tedy používala,abych si na něj zvykla a je pravda,že jsem byla klidnější,jelikož jsem měla opravdu strach,že malá může kdykoli začít zvracet a udusit se zvratkama.Ale zas..bylo nás na pokoji více a s maminkama jsme si hlídali písklátka navzájem,když jedna chtěla si odpočinout,či osprchovat,aj.,takže taky jsem byla taková vnitřně v klidu. Najednou, když jsme se blížili,že půjdeme tedy dom..byla jsem velmi nervózní,že už nebudu moct,kdyko-li zaklepat na dveře sestřiček novorozeneckého a budu tu jen já a dítě a na pokoji jsem bulela,jak malá holka.Měla jsem děsný strach.Z porodnice se mi vůbec nechtělo,bylo nám tam fajn.Nabídli mi monitor domů z porodnice za směšných 150 Kč/1 měsíc (na výpůjčku až na 1 rok,pak se dá prodloužit),souhlasila jsem.Ale můj manžel není schopný vyzvednout ten monitor z porodnice,takže jsem bez něj,a je tomu tak už přez dva měsíce.Ale..jsem nervní i tak a proto mi malá spí mezi prsy, či se mnou v posteli,abych na ní viděla,že dýchá a ona je se mnou asi ráda ,je spokojená a krásně usne,ale ve své postýlce řve jak pavián,až jí tečou slzy,ale ..pro monitor dechu jsem zastáncem,ale i s případem,že maminka bude alespoň trochu vědět techniku obnovení život. funkcí do příjezdu záchranky,myslím si,že to není na škodu a maminka pak ví,jak správně případně zareagovat.I když..v dnešní době Vám pomůžou po telefonu dispečerky a jsou s Váma ve spojení do příjezdu záchranky.Takže..monitor dechu je podle mě velmi dobrá věc a je na každém, jestli ho budou mít,či ne.