Jitko,
tak mi přijde, že ty jsi se stavem věcí smířená a hotovo. Přitom jinde může fungovat jiný systém - a taky k všeobecné spokojenosti. Rodila jsem v Kalifornii a tady je normální, že tvůj gynekolog (resp. gynekolog / porodník) jde se svou pacientkou k porodu. Buď to je tak, že má svou soukromou ordinaci - pak je ovšem na vše sám a pacientce se může stát, že holt dr. má zrovna zlomenou ruku nebo je na dovolené nebo má jeho dítě spalničky (i když jsem o takovém případu neslyšela - zase ten dr. nemá těch pacientek tolik, a pokud každá z nich rodí 2x - 3x za život, tak to těch porodů zase tolik není, aby to nešlo "naplánovat").
Nicméně já jsem chodila na kliniku, kde to bylo jinak - pět gynekologů / porodníků. Normálně chodím k jedné dr., ale na poradny jsem chodila na střídačku ke všem a to proto, že oni mají pak služby a k porodu chodí ten, který má službu. Služba je na telefonu, tzn. zavolám na centrálu, ta sežene dr. a ten mi volá během pár minut zpět, aby probral po telefonu co se děje. Buď uklidní a nebo si se mnou domluví vyšetření (ev. odjezd do nemocnice - v noci a o víkendu není otevřená ordinace, čili se vyšetřuje v porodnici). Dr. má jednou za týden 24 hodinovou "službu". V sedm ráno si převezme službu v nemocnici, udělá vizitu a pak je na telefonu a řeší naléhavé případy.
Musím říct, že bylo moc příjemné mít u porodu někoho, koho znám, někoho kdo byl se mnou během těhotenství, a ke komu mám důvěru. PA byla ovšem "erární" - nemocniční - a jak říká Sylvie, byla možná důležitější než celý doktor. V nemocnici jsem ležela týden a VŠECHNY sestry byly super. Velmi příjemné, ochotné řešit se mnou i "blbosti" (byla jsem hospitalizovaná se začínajícím porodem ve 32. týdnu, takže psychicky jsem byla dost na dně), přijemné.... při porodu nic nebyl problém - cokoliv jsem si vymyslela, bylo realizovatelné (jídlo, pití, sprcha, cvičení, epidurál)... nemusela jsem se doprošovat a složitě vysvětlovat co chci a proč to chci - stačilo, že to chci. Pokud mi nemohli vyhovět, vysvětlili proč (přeci jen dítě narozené v 33. týdnu je něco jiného než donošenec).

Samozřejmě, k příjemnosti mého pobytu přispívaly i věci jako výběr z jídelního lístku, vybavení pokoje atd., nicméně nepovažuju je za důležité - za důležitý považuju přístup personálu, jejich ochotu, vlídnost, optmimismus a profesionalitu. Nikdo si na mě neléčil svoje problémy v manželství či s tchýní, či to, že dítě přineslo pětku. Ani to, že můj výjmečný zážitek je pro ně denní chleba...