Já se taky nepřu, jen diskutuju :-)

Psycholog řekl, že senzitivita není na škodu, ale mohla by být v naší situaci (v těch vnějších podmínkách). Jsem si jistá, že nejsem psychicky labilní, senzitivitu jsem až dosud překládala jako vnímavost k podnětům, po návštěvě psychologa jsem se podívala radši do slovníku cizích slov, ale to stejně není podstatné, protože krátce po testech nám na pohovoru ps. říkal, že testy vyšly v pohodě, o cestování, studiu, nemluvení atd. věděl od začátku už ze žádosti, takže kdyby to opravdu byly důvody, mohli nám to říct hned. A myslíš, že žádost opravdu ztroskotala jen na kombinaci senzitivita versus vnější podmínky (a leckdy pseudopodmínky, protože psycholog se neptal, jestli budeme dál studovat - ví jen že manžel končí v lednu, tudíž dávno před potenciálním přijetím adopčátka)? Já myslim, že jen v tom to být nemůže. To by pak neprošel skoro nikdo, protože každý může být za určitých (vypjatých) situací příliš citlivý, příliš racionální, příliš apatický... Proto se domnívám, že psycholog se nějak intuitivně rozhodl a potom vytvořil důvody.
Krom toho, že syn nemluví bylo uvedeno přímo v mém profilu, nikoli společném, nikoli manželově... Mám si to vyložit, že to je MOJE selhání? A proč u mě teda nebylo uvedeno, že mladší syn už mluvit začíná?