Taky jsem si "zkusila" Hořovice. Na porod nemůžu nic říct - byl velmi rychlý, miminko bylo venku za hodinku, takže jsem se tam ani nestihla rozkoukat. Sice mě trochu zarazila reakce PA, když jsem chtěla miminko po "nezbytnostech" přiložit k prsu, že jí akorát skončila služba a odchází domů (a opravdu odešla!!), ale miminko mi manžel podal a přiložili jsme si sami.
Horší byla situace na šestinedělí. Chápu, že v době babyboomu, tudíž v té době přeplněném oddělení, neví sestřičky, kam dřív skočit, a mají navzájem i odlišné názory a zkušenosti. Měla jsem problémy s kojením, několik dní jsem oslovovala sestřičky a žádala o pomoc a radu, vždy jsem byla taktně odbyta, že žádný problém nemám a miminko je jen spavé díky žloutence, proto nechce jíst. Odcházela jsem z nemocnice s nově zakoupenou odsávačkou a miminko jsem týden doma "učila" sát, nakonec jsme to zvládli.
Musím přiznat, že tohle mě hodně zklamalo - jsem docela pohodářka, moc věcí neřeším, a hlavně jsem byla druhorodička, takže jsem si "věřila", že všechno zvládneme. Se mnou na pokoji se vystřídaly další dvě maminky, bohužel obě měly své první dítě, takže ty toho měly dost - například učit maminku manipulovat s miminkem třetí den po porodu, mi přijde už trochu pozdě, téměř nekompromisně nutit k příkrmům, jen pro to, že je to napsané v kartě,...
Každopádně radím, a to neplatí jen pro tuto konkrétní porodnici, opravdu se na všechno ptát, pokud není něco jasné, klidně i donekonečna, nenechat se odbýt - vy máte problém, vy si potřebujete něco ujasnit, vy zůstanete po pár dnech s miminkem sama doma, vám neprojde rukama tisíc miminek ročně.
Přeju hodně štěstí, jak budoucím maminkám, tak i hořovickému personálu.
Předchozí