Milá Lenko, 3 děti, tvrdit, že šikana je nicotná věc je blbost. Kdo to u svého dítěte nezažil, možná nepochopí. Moje dcera byla šikanovaná v 5. třídě, pro učitelku to bylo jen pošťuchování, až na to, že moje dcera skončila u psychologa, když předtím se psych. zhroutila. Když po nemoci měla jít zpět do školy, prosila mě, ať tam nemusí. Pak řekla, že skočí z mostu. Bála jsem se, že se chce zabít. Ona ale řekla, že si chce zlomit nohu, pak že bude alespoň 2 měsíce doma. Takže jsem riskovala, do školy 2 měsíce nechodila než se mi podařilo ji umístit do jiné školy. Teď už je to 4 roky, ale stále se o ni bojím. Můj mladší syn má jít do školy a doufám, že to už nebudu muset řešit. Určitě mě za to spousta lidí odsoudí, ale po těch zkušenostech, co mám, bych nyní té dotyčné učitelce nafackovala. Proto, aby se jí rozsvítilo. Byla to její chyba a dokonce jsem od jedné dceřiny spolužačky zjistila, že ty dotyčné 3 kluky nepřímo naváděla a zavírala oči. V této partě byl totiž syn její kolegyně. Rozhodně to nebylo normální, protože ten dotyčný kluk v 6. třídě přešel na tzv. výběrovou školu, kde si kolem sebe opět utvořil partu a opět šikanoval dívku. Jenže poněkud přidal a přehnal to a ta dotyčná dívka skončila na psychiatrii a musela opakovat ročník. Když jsem se zajímala, proč se to stalo, zjistila jsem, že ten dotyčný kluk to neměl ani zapsáno v posudku. Přitom jsem já posílala stížnosti a žádosti o prošetření k řediteli školy, na zřizovatele školy a Českou obchodní inspekci.
Tak tady nepište, že šikana je prkotina, že to je pošťuchování.