Milá Kláro,
pracuji v jednom velkém obchodě u přepážky Sazky a.s. - prostě beru sázky, vyplácím výhry atd. Přestože pracuji ve městě, asi 80% sázejících je stálých.
Mezi ně patří (vlastně patřila) jedna starší vdova s postiženým dítětem. Jednou přišla a plakala, že musí zaplatit 3000,- za plyn, jinak jí ho odpojí. Bylo mi jí líto, tak jsem jí ty peníze půjčila. Ani ve snu by mě nenapadlo s ní sepsat papír. Vžyť se přece od vidění známe,ne?
Slíbila peníze za měsíc. Uběhl měsíc a nic. Začala jsem jí upomínat a ona přestala chodit sázet.

Jednou jsem ji potkala v trafice, kde prodává kamarád a chtěla od něj karton cigaret na dluh. Tak jsem jí tam udělala před lidma scénu a ona mi druhý den přinesla 1000,- s tím, že víc nemá a že prý jsem jí nemusela udělat ostudu.

Za další asi 2 měsíce (to už manžel pěkně zuřil) jsem vzala psa (máme vlčáka s policejním výcvikem) a šla jsem k nim, že chci ty peníze, jinak pustím psa. Opět začala brečet atd...
Řekla jsem jí, že pokud mi to druhý den nedá, bude mít problém s policíí.
Druhý den mi přinesla 1000,-.

Nyní už je to rok a stále mi dluží tisícovku.
Začala jsem se ptát po obchodech a zjistila jsem, že v každém obchodě, trafice..... v okolí jejího bydliště dluží nějakou tu tisícovečku. U nás ve městě už nenakupuje, jezdí nakupovat jinam, tak kde ji nikdo nezná.

Dnes lituji toho, že jsem naletěla ženě, která vypadala tak slušně a ono ejhle.
A proto říkám, že peníze a manželka se nepůjčují.
Když za mnou někdo přijde, že chce půjčit, tak každému říkám, že klidně, ale najprve se sejdeme u právníka a sepíšeme smlouvu o půjčce. Máte vidět jak si to každý rozmyslí.

Ještě bych chtěla říct, že tisícovka sice není žádnej majlant, ale před vánoce je dobrej každej halíř.

Mějte se hezky a nikomu nevěřte!!!!!!!
katka