Milá Henri,
díky za Tvůj článek. Potěšilo mě to, zahřálo mě to u srdce a ještě jsem se u toho zasmála. Dokonce jsem zavolala Ivana, ať se taky podívá (normálně ho od počítače odháním, nemám ráda, když se mi dívá přes rameno, jak by taky ne, když se v jiné diskuzi přiznávám k pocitům, které by "správná" máma mít neměla).
My jsme se sice nikdy necítili být Čechoslováky, jen Čechy, ale teď jsme si uvědomili, jak nám to chybí. Slyšet kolem sebe ten krásný, měkký slovenský jazyk. Jsme generace, která vyrůstala na Elánech, Žbirkovi, Nagyovi, Haberovi.
Mrzelo nás, když Bubílková začala mluvit česky. Shodli jsme se, že ten Tvůj nadřízený je blbec.
Je hrozné, když Tě kdokoliv nutí přeškolovat se na češtinu, vždyť určitě není cílem, aby tady všichni mluvili stejně.
Často slýcháme tady v ulicích našeho města slovenský přízvuk a vždycky se ptáme, proč ti lidé nemluví slovensky, vždyť by jim přece všichni rozuměli. Potěšila mě prodavačka v cukrárně, která mi minulý týden prodala "dva kopčeky za desat". Nevím jak se to správně píše, zkrátka a dobře řekla to slovensky.
S přáním, ať si zachováš alespoň ten roztomilý slovenský přízvuk a ať se Ti tady hezky daří a ať nikdy nelituješ, že ses přestěhovala zpátky do Čech se s Tebou loučí Pavla, Vojta a Ivan.
P.S. Taky nás mrzí, že na Slovensku budou stále všichni včetně malých dětí rozumět česky a u nás to za chvíli bude pro děti a mládež mladší 20 let cizí jazyk stejně jako je tomu nyní např. s polštinou.