Holky, teda já třeba ve školce nebo na hřištích či v obchodě pozoruju matky, co se fakt nevytočí, jsou konstruktivní, "empatické" a všechno ostatní - ale vnější pozorovatel má dojem, že slyší, jak jim ta zlost bublá v hrdle, jak je klid v hlase vynucený a jak hlavně to, co asi dotyčná v tu chvíli považuje za empatickou reakci vypadá pro nezúčastněného pozorovatele jako celkem laciné podbízení. Díte není vůl, dítě přece musí poznat, kdy s ním opravdu soucítíte a kdy je to jen TECHNIKA zvládání situace. Já si myslím, že všechna behavioristická doporučení mají jen velmi omezenou účinnost.