Lorinko, taky mám vypozorováno, že když náhodou spěcháme, tak jsem nervní a podrážděná. Takže se snažím mít vždy časovou rezervu. Potom mám dost trpělivosti na to synovi vše vysvětlovat a být v klidu. Je mu 23 měsíců. Hodně na něj zabírá říct dopředu, co bude následovat. Např. poslední dny ho baví házet kamínky do kanálu u domu. Tak mu řeknu, že až přijede taťka, jdem domů. Zopakuju to. A pak neprotestuje, že jdeme
![:-)](/g/s/0.gif)
Z.