Také si ještě vzpomenu na doby, kdy byl synek (nyní 9let) "kočárkový". Bydlíme v Brně a já osobně mám zkušenosti s pomocí s kočárkem do tramvaje dobré. Ale na úřady a do pater? To jsem si už tenkrát neuměla představit, tak jsem rovnou použila jednoduché řešení - které je navíc nezávislé na ochotě druhých lidí:
jako mrně jsem synka nosívala v klokance na břiše (lidé v MHD často ochotně vstávali a nabízeli mi volné místo), no a když povyrostl, klokanku nahradila jednoduchá nosička s konstrukcí na záda, kdy koukal dozadu. Já jsem to měla málem jako nápravný tělocvik (na záda) a zabrali jsem míň místa.
Ovšem bez maminky a své zlaté tchýně bych bývala zcela určitě mnohem víc utahaná, protože si naše poupě ochotně půjčovaly.
Držím palce a přeji co nejpříjemnější lidi kolem!
Riana