mam to docela podobny:o)
me to behem dne taky napadne: co kdyby me ted prejelo auto? apod. resim jeslti bych byla pripravena. nekdy se objim, ze zemru manzelovi drvi a je mi ho lito:o) pak se zas bojim ze on zemre me driv..ja mam teda takovy myslenky uz od odetstvi co si pamatuju. a ted me zase desi jak se vsude mluvi o konci sveta..na jednu stranu mi to dava takovy zvlastni pokoj, ze uz bude konecne konec od vseho zla a stresu tady na zemi a pak zas si rikam, ze je to prece strasne brzy, ze jsme jeste nestihla mit deti a je mi smutno ze kdyz bude konec sveta a pujdeme do nebe, ze uz mi tam muj manzel nebud uplne tak blizky.sice jsem krestanka ale s takovyma depkoidnima myslenkama proste furt bojuj:o(