Ahoj holky, mám na vás víc věcí, tak čtěte prosím 1) Zrovna empatii študuju v knihe Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly a snažím se to pořád uplatňovat. Docela to zabírá, testovala jsem to na holčičce, která má 100x denně hysterické záchvaty a fakt dobrý . 2) Ale chci se s váma poradit. Taky se tam píše o tom, jak předejít fyzickému napadání mezi sourozenci. Má se říct: Bít se nebudete, vyjádři svou zlost slovy nebo jinak (obrázkem, boucháním do polštářku apod.) Problém je v tom,že náš chlapeček (3roky) tyto projevy odmítá a chce bouchat jen do brášky(4 měsíce). Dneska to malej 3x tak zchytal, že se mi to přestává už líbit. Jak ho naučit krotit svou agresi? Vezu např. staršího na babyskatu a on cestou začne mlátit malého po nožičkách. Jak tomu předejít? Kolikrát téměř nezvládnu miminko ubránit!!! 3) A ještě jedna poznámka na závěr - k té empatii atd. - když se mi dítě vzteká a já mu řeknu: "Asi tě to rozzlobilo, viď? Nejradši bys brášku neměl...."a tak různě... tak se na mě okolí (jakékoli) dívá jako na úplného idiota. Vnímáte to taky tak? 4) Ještě prosím něco. Malej mi včera cestou do obchodu upadl a odřel si koleno. Plakal mi celou cestu na nákup, v obchodě a ještě cestou zpět. Utěšovala jsem ho, měla svatou trpělivost, odváděla pozornost...a nic. Myslím, že ho to nebolelo, spíš chtěl pochovat. Jenže těžko ho můžu nést v náruči a tlačit kočárek s bráškou. Chvílemi jsem ho chovala, aby věděl, že mi na něm záleží, opravdu měl asi bolístku na dušičce a ne na kolínku... ale celkově jsem se cítila bezradná a nevěděla jsem, jak si/mu pomoci. Děkuji za reakce. Přeji všem lidem, kteří "nedrezúrujou" děti, moc hezký večer.