Evo, ono je to těžký když jsou dva a oba tě zrovna nutně potřebujou. Mě v těhle situacích pomáhá svtáhnout staršího do toho řešení. Např. když spěcháme, starší nutně chce jít za ruku (protože nestačí), ale já potřebuju oběma držet kočár... Pokusím se jí vysvětlit že ji chápu, neignoruju její potřeby a nechám ji něco navrhnout - "M. ruku ti opravdu dát nemůžu, musím držet kočár. Vím že se vím že se potřebuješ držet když spěcháme, máš nějaký nápad jak bychom to mohli udělat?" - nebo zkusím něco vymyslet sama. Většinou se chytí.

U empatické reakce si "na veřejnosti" taky občas připadám jako debil, ale co už, záleží na dítěti, ne na paní od vedle