Ono jde hlavně o zachování nějaké přiměřenosti. Mých 3 kluků je (nebo spíš bývalo, teď už vyrostli) taky někdy dost, ale jak se říká, všeho s mírou. Na jedné straně jsou Wadní, kterým vadí všechno (taky takové znám), na druhé rozjívení spratci, kteří dělají na veřejnosti to nejhorší, co jde, se souhlasem rodičů (zvlášť v poslední době, kdy je v módě pěstovat "osobnost dítěte" podle zářných vzorů odjinud). Prostě svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Já sám považuji za rozumné oba tyto typy zavřít někam, kde nebudou otravovat slušné lidi - nejlépe do jedné klece, aby se vzájemné vyhubili. Pak zbyde dost místa pro lidi, kteří se umějí chovat slušně a vzájemně se dohodnout na rozumném soužití. Abych to shrnul: děti nevadí, spratci ano.