Padl tady dotaz, kdo že je to ten hajdaláček - tohle jsem vygoogloval:

Zdrobnělé expresivní hajdaláček zůstává v dnešní češtině živé jen díky známé dětské říkance: Šnečku, šnečku, vystrč růžky, dám ti krejcar na tvarůžky, a troníček na tabáček, bude z tebe hajdaláček. Ale kdo byl hajdaláček, děti už těžko mohou vědět. Říkanky, rozpočitadla, rýmovačky, rčení, úsloví a další drobné slovesné útvary přecházejí z generace na generaci a s nimi i pojmenování pro staré, ze současného světa už vymizelé reálie. Navíc výrazy v dětských říkankách mohou nabývat i poněkud jiných významů, než jaké mají, jsou-li užity v běžné mluvě dospělých. Ti, a to hlavně příslušníci starších generací, užívají jen nezdrobnělé podoby slova a hajdalákem nazývají člověka nepořádného, nedbalého, odbývající svou práci, zkrátka lajdáka. Kdybychom pátrali po původu slova, dostali bychom se až k tureckému hajdamak, což znamená lupič, popř. později (v polštině a ukrajinštině) též povstalec. V českém jazykovém prostředí se pak význam slova dále posouval. V Jungmannově slovníku, objemném čtyřsvazkovém lexikografickém díle obrozenské češtiny, který vyšel v letech v letech 1834-39, se píše, že hajdalák byla přezdívka pro sladovnické pomocníky, chasu nebo pasáky dobytka, kteří přicházeli z jiných vesnic za prací. Protože konali práci nekvalifikovanou, často sezonní, nezůstávali na jednom místě trvale, ale táhli - toulali se - od vesnice k vesnici. Jejich celý majetek tvořil ranec na zádech a v něm chleba, tvarůžkové homolky a tabák. Tvarůžky si kupovali za krejcar, tabák byl dražší; troník (původně trojník) platil tolik jako tři krejcary. V dětské říkance ovšem slovo hajdaláček zcela pozbylo - díky zdrobňující příponě - svého negativně kritického významového odstínu. Malým dětem můžeme vysvětlit, že šnek, stěhující svou ulitu, je vlastně tuláček, poutníček, pocestný. My dospělí ovšem víme, poučeni slavnou písničkou Wabiho Daňka, že dnešní pocestní, co "na špagátku nosí celý svůj dům", nosí "deku a rum". Říkáte, že doby se mění? Nemění. I ti dávní hajdaláci hasili žízeň, ale do dětské říkanky se to jaksi nedostalo…