Ale kde vzít definici toho, které dítě je dítě normální a které je spratek. Když se podívám po okolí, každý svému dítěti toleruje něco jiného. Někomu má výchova dětí přijde přísná, někomu příliš tolerantní. Mně tak akorát. A rozhodně ten, komu připadám příliš tolerantní, má smůlu. Děti nesmí mně ani ostatním lézl po hlavě, ale pro některé bohužel mluví nahlas a nesedí potichoučku na zadku. Znám ze svého okolí dětí, které by podle mého potřebovaly krapet přitáhnout. Ale mám právo je odsuzovat? Pouze pokud si je pozvu domů, budou se chovat tak, jak to odpovídá našim zvyklostem. Rozhodně si nenechám od nich demolovat byt jenom proto, že jsou na návštěvě.
A ve veřejných prostorech? Nechávám je, pokud mě a mé děti přímo nějakým způsobem neohrožují.