Skutečně, strašné to není.
Jak psaly mnohé maminky, co žijí v zahraničí, je to v západních zemích daleko těžší. Já jsem nesmírně šťastná, že u nás jsou takové báječné podmínky. Že můžu zůstat na mateřské dlouho. Že přivydělat si na mateřské je pro mě možnost, ne nutnost. Že v Praze jezdí už i celkem dost bezbarierových autobusů, i do mnohých obchodů se s kočárkem dostanu. Že dokonce můžu uvažovat o tom, že bych už ani do práce (pokud to nebude nutné) nešla a zůstala u drobných přivýdělků. A když se mi bude chtít, začnu podnikat a zkusím něco nového.
Před nástupem na mateřskou jsem pracovala v neziskovém sektoru (takže plat spíš symbolický), ale zase mi neuvěřitelně vycházeli vstříc. Pracovala jsem jako redaktorka a překladatelka. Překládat jsem mohla doma (nebyly s tím vůbec žádné problémy, výkaz jsem si vedla sama) a před nástupem na mateřskou přišly povodně, takže jsem se do práce dostala zpočátku tak jednou za týden, pak jsem tam sice jezdila vždycky 2 hod. tam a 2 zpátky, ale taky jsem tam mohla být 5 hodin denně s tím, že po odchodu na mateřskou to dopracuju na překladedch doma. A taky že jo. A ještě mi nabídli honorář za to, co jsem už dělala navíc.

Podmínky jsou zkrátka různé a já jsem v situaci, kdy si opravdu nemám na co stěžovat. Maminkám, které mají finanční či jiné problémy moc přeju, aby našly uspokojivé řešení.

A ještě jeden dodatek: Moje tchýně nedávno řekla něco, co na mě hluboce zapůsobilo: "Problémy má každý a já jsem ráda, že mám ty problémy, co mám. Když mám problémy se psem, jsem ráda, že nemám problémy s dětmi..." Je to trochu parafrázované a zestručněné, ale je to tak. Taky máme problémy: v ložnici nám začal padat strop na hlavu a já si říkám, že je to vlastně dobrý problém, protože to znamená, že máme kde bydlet. Sice třeba není všechno ideální (starý vlhký dům - plísně a podobné problémy), nemůžeme si dovolit nový nábytek, ale můžeme být rádi, že je tu ten starý po rodičích.
Občas si sice postesknu, že bych chtěla něco pořádného na sebe, a ne všechno shánět po sekáčích, že bych chtěla, aby to u nás doma vypadalo k světu, neměli jsme v obýváku místo konferenčního stolku krabibi od monitoru a každý kus nábytku jiný, ale jsou jaksi důležuitější věci...