Ačkoliv nejsem zastáncem toho, že si děti mají tiše v koutku hrát, je fakt, že všechno chce jistý hranice. V bytě nad našima bydlí kluk cca 4-5 let a věřte, že když o půl šesté ráno nasedne na elektrickou motorku a jezdí s ní po vydlážděným bytě tam a zpět třeba hodinu, připadá vám to jako mučení poršující Ženevské konvence. Když se otec zotavoval po dvojitým bypassu a dovolil si matku kluka slušně požádat, jestli by nemoh na té motorce jezdit radši venku, začala na něj ječet, že nemá rád děti... Taky je to o tom, jaký máte s rodiči "narušitele" vztah. Naši známí jsou velcí kamarádi se sousedama o patro níž a tak když děti (zpravidla při návštěvě, když je jich třeba šest) už móóc řádí, "spodní sousedi" jenom mezi dveřma špitnou, že už jim zase padá ze stropu omítka...