Jak to je s tím státem. Bohužel tak, že kdo nejvíc řve, tomu se vychází vstříc (nejen finančně). A tak když jsme spokojené s tím co máme (že je problém sehnat s dětmi práci, že je problém zaměstnat na částečný úvazek, že školky mají otevřeno jinak, než potřebujeme, že s kočárkem je více míst, kam se nedostaneme než kam se dostaneme, že když jsme na rodičovské, musíme jít skoro žebrotou...atd...), tak to bohužel tak zůstane. Mohlo by mi to být jedno, ale když mám platit takové daně, ráda bych z nich taky něco měla. A není to jen o penězích. Ten stát to jsme my všichni a vlastně by to měl být takový servis, který nám umožní dstojný život. Když to necháme samovolnému vývoji (až společnost zmoudří), obávám se, že se spousty věcí ani nedočkáme :-(