Přiznávám, že bydlení v panelovém domě se zdmi z papíru, není příjemné pro jakoukoliv hlučnější osobu (resp. pro jejich spolubydlící), ať je to dítě či odrostlý mládenec nebo hlučná čerstvá důchodkyně.
Zastávám názor, že pokud děti neničí náš nebo cizí majetek, neobtěžují hlasitým hulákáním okolí (protože vyhulákat se mohou venku na hrišti a už nemusí na chodbách), a pokud neubližují sobě nebo jiným dětem, tak všechno ostatní je normální a tudíž dovolené.
Pro některé lidi mám asi také "nevychované dítě", nechci říci spratka, ale máme to štěstí, že nebydlíme v panelovém domě.
Musím říci, že pan nebo paní Wadná existují i v domech, kde nejsou děti! Mám 81 letou babičku, která má sklerozu a několikráte za den se ptá kolemjdoucích a sousedů, kolik je hodin a který je den. A taky občas zapomene, jestli zamkla nebo ne a tak "courá" po chodbě a chodí se kontrolovat. To byste koukali, kolik stížností týdně musím chodit na Místní úřad omlouvat a kolik nepochopení je mezi lidmi. Dříve jsem byla na babičku naštvaná, že lidi obtěžuje, ale pak jsem zjistila, že obtěžuje pouze "dva" a to hospodského a jeho přítelkyni, co bydlí pod ní v bytě. Zajímavé, že sousedi nad a vedle si nestěžují ani na přímou otázku, zda něco slyšeli/viděli.
Myslím, že existuje i domovní zákon/řád či něco takového - a tam je uvedeno, že od 6 ráno do 10 večer se lidé mohou i v panelových domech chovat hlučněji - asi samozřejmě záleží i na toleranci a dohodě, ale pan Wadný by měl znát zákon, když už píše ty papíry pro Sociální a jiné úřady.