Ahoj všem,
rodila jsem v kladenské nemocnici před 18. měsíci. Porodnice je velmi pěkná, má normální i nadstandardní pokoje, jeden pokoj pro maminky po operačním porodu. Normální pokoje mají klasické vybavení, kovové postele, kovové postýlky, přebalovací pult, pojízdný nosič na vaničku, váhu. Operační pokoje mají lepší postele, s nastavitelnou výškou a polohovací (což jsem vysoce ocenila, jsem velmi malé postavy a mám vadu páteře). Trochu problém vidím v počtu sprch pro maminky na běžných pokojích (pouhé 2 a permanentně obsazené). Nadstardardní pokoje jsou vybaveny dřevěným nábytkem, velmi pohodlná postel s lamelovým roštem střední výšky, pojízdná moderní postýlka, zabudovaná vanička a přebalovací pult, odkládací skříňky, telefon, TV, ve dvou případech sociální zařízení se sprchou, zbylé tři pokoje mají sociální zařízení a sprchy sice na chodbě, ale oddělené od rodiček na běžných pokojích. Nadstandardní část oddělení je umístěna samostatně. Porodní boxy jsou vybaveny standardně, je zde k dispozici sprcha, v počátku porodu jsou umožněny různé polohy, můžete používat rehabilitační míče, můžete pochodovat po chodbě. Zde se omlouvám, jistě je možností více, ale rodila jsem císařským řezem, takže moje zkušenosti z této fáze jsou založeny na krátkém pozorování, než jsem byla odvezena na operační sál. Tatínkové jsou u porodu téměř běžně, s kurzem i bez kurzu (ti, co kurz nemají zaplatí za přítomnost u porodu větší částku), mohou si miminko po porodu ošetřit a podepsat, to se týká i porodů císařským řezem. Taťka sice nemůže být na operačním sále, ale počká si na novorozeneckém, než mimčo přinesou a pak se zapojí. Miminka jsou u maminek, jen maminky s císařským řezem dostanou miminko o něco později z pochopitelných důvodů, ale je jim přinášeno na kojení a mohou za ním kdykoli na novorozenecké. Miminka jsou do inkubátorů umístěna v případě, že mají porodní váhu nižší než 2500 g, jsou předčasně narozena nebo mají jiné zdravotní problémy. A co je fajn, novorozenecká JIP je na stejném oddělení a miminko můžete navštívit kdykoliv, stejně tak tatínek dítěte, prarodiče pouze jednou za dobu pobytu. Maminky rodící normálně jsou propuštěny za 3-4 dny, pokud nemají komplikace a miminko přibývá na váze, maminky po císaři 7-8 den za stejným podmínek. Pokud je ale miminko na JIP můžete zůstat. Nikdo vás nebude nutit odejít domů. Když se stav miminka zlepší je přeloženo na nedonošenecké oddělení, kde už je možnost ubytovat i maminku. Kladenská nemocnice je v tomto ohledu skvěle vybavena.
Návštěvy na porodnici jsou možné denně v určenou dobu, na nadstandardech neomezeně. Návštěvy nesmí na pokoje, na nadstandardech ano.
Zdravotnický personál je zde milý, nesetkala jsem se s nepříjemným jednáním. Ženské sestry pomáhají maminkám s kojením nebo s odstříkáváním mateřského mléka (pro miminka, která nemohou být kojena), radí ohledně hygieny, stravy, na oddělení dochází rehabilitační pracovníci, kteří pomáhají s cvičením a ukazují vhodná cvičení. Dětské sestry maminkám pomáhají v péči o miminka a jsou nápomocny v případě problémů nebo nejasností. Dětští lékaři chodí na vizity dvakrát denně, jsou však dostupni v kteroukoli hodinu. Maminkám se pouštějí na videu filmy o novorozencích a péči o ně i o kojení. Budoucí maminky s problémy v těhotenství jsou hospitalizovány na jiném oddělení (o patro níže). I tady jsou dva nadstandardní pokoje se sociálním zařízením (platí se 200,- Kč za den), jeden třílůžák , tam nejčastěji leží dlouhodobě hospitalizované. Strávila jsem na tomto oddělení téměř osm týdnů a nemohu si stěžovat. Personál byl ochotný, milý, všichni se snažili budoucím maminám pobyt v nemocnici co nejvíce ulehčit. Ležela jsem na nadstandardu, k jehož výhodám patřila i možnost vybrat si jídlo z nabídky pro všechna oddělení. Ale i tak nic moc. Ale tuhle stránku už člověk bere jako nutné zlo pobytu v nemocnici, na porodnici sice zůstával rozum stát nad překořeněnou gulášovkou nebo hrachovou kaší, ale jde o stav před 18. měsíci a pokud vím, v kladenské nemocnici proběhla velká přestavba kuchyně, tak se to snad aspoň o trochu zlepšilo. Co se týká lékařů, byla jsem velmi spokojena, dostalo se mi veškerých informací včetně vysvětlení, pokud jsem něčemu nerozuměla, a vzhledem k mé dlouhodobé hospitalizaci musím ocenit, že se zajímali i o mou psychiku.
Po císařském řezu jsem ležela na operačním pokoji, po osmi hodinách jsem poprvé vstávala za pomoci sester, pomohly mi osprchovat se a ještě se zavedenou cévkou a napojená na kapačku jsem se byla podívat na JIP na miminko. Sestry pečující o ty drobečky v inkubátorech přivolaly lékaře, který mi velmi citlivě vysvětlil stav mého chlapečka. Byla jsem poučena o významu kojení (i když u nás nepřicházelo v úvahu) a na druhý den, když se mlíčko spustilo jsem za pomoci ženských sester začala odstříkávat a mateřinku jsem donášela v tříhodinových intervalech na JIP, kde ji uchovávaly v mrazničce. První tři dny jsem dostávala pravidelně injekce proti bolestem, další dny už jen na vyžádání. Byla jsem šita klasicky, takže stehy mi vyndala sestra šestý den po porodu. Protože můj chlapeček nebyl v pořádku (byl velmi malý) nesouhlasila jsem se svým propuštěním a zůstala na oddělení. Stav mého chlapečka se ovšem zhoršil a tak ho převezli do Prahy do Motola. Nechala jsem se propustit a spolu s manželem jsme jeli za ním. Tyto peripetie jsem již popisovala v příspěvku o nedonošených dětech, tak se nebudu opakovat. Po 14. dnech v Motole jsme se vrátili zpět do Kladna na nedonošenecké oddělení, kde jsme už jen nabírali váhu na propuštění.
Ač můj pobyt v porodnici nebyl bezproblémový (rodila jsem předčasně, a měli jsme velké komplikace), kdybych měla vybírat porodnici znovu, neměnila bych. A jistě k tomu přispívá fakt, že lékařům a sestrám tohoto oddělení vděčím za život našeho chlapečka. Jitka