Je to o toleranci. Moje zkušenost: Až donedávna byla naše roční Janička v našem paneláku jediné dítě. Naštěstí je poměrně tiché miminko. Pak se pod nás nastěhovala rodina s šestiletým klukem.Je fakt dost hlučný. Lítá, dupe a halasí s kamarády, vyvolává pod okny mámu (znáte takové to mamíííííí...). A to klidně i po půl desáté. Navíc jeho maminka je trošku hysterická. Ječí na něj i na manžela, bouchá dveřmi... Když už potřetí uspávám večer dítě nebo skřípu zuby, že mi ji zase odpoledne probudili už po půlhodinovém spánku a mám sto chutí na ně "vlítnout", zhluboka se nadechnu a řeknu si, že už brzo tady bude dupat a vyvolávat i moje dítě...