No problém je hlavně v tom, že ty ho očividně miluješ a nechceš se ho vzdát. Rady, že "já už bych mu kufry zabalila dávno" jsou sice "fajn" nicméně když miluješ tak doufáš ... doufáš, že se vzpamatuje, že se vrátí ... že bude vše jako dřív. Jde o to, jestli to co cítíš je opravdu láska - nebo je to jakési pouto - pouto, že bez něj nemůžeš být, protože jste vše dělali jako dva - na vše jste byli dva ... Pokud je to jen pouto "zvyk" tak mu ty kufry zabal a pošli ho do háje - protože určitě brzo najdeš někoho, kdo si bude sakra vážit, že tě má ... pokud je to láska tak trvej na okamžitém řešení - a řešila bych to klidně před NÍ ... ona ve vašem trojúhelníku hraje roli tak by to měla slyšet. Narovinu by se měl vyjádřit a ne dceři slibovat nemožné - ona tím pak bude trpět nejvíce!
Držím ti moc moc palce!!!