Ahoj maminky dvouletaku,

u nas mame podobny problem s trucovanim a vzdorovanim. Je to naprosto prirozene obdobi vyvoje detske psychiky, dite si tak osvojuje limity a hranice sveho jednani - a zkousi kam az muze zajit a pozoruje reakce okoli. PREJDE TO SAMO!

Nas dvouapullety prcek prave taky prochazi timto obdobim, ktere rodice stoji hodne sil a trpelivosti!

Na nas totiz prcek dokonce vztahuje i ruku! Kdyz se mu neco nelibi, prijde vrazit facku - diteti nebo i dospelemu...

Jako prvni (prirozenou) reakci ma clovek vratit jeho facku ("zub za zub"), aby pochopil, ze to boli - jenze jak vysvetlis prckovi, ze nema bit, kdyz ja ho "biju" (vetsinou dostane jednu na zadek nebo pres ruku)?

A tak se na nej prisne podivam a reknu, ze ma pravo se zlobit a dat to najevo, ale ne bit - a at se jde uklidnit sam do pokoje. Vetsinou to skonci za 3-5 minuty fnukanim, prijde za nami, omluvi se (to je hodne dulezite), kazdemu vlepi pusu a je to... V knizkach radi 1 rok = 1 minuta trestu...

Co je taky podstatne je, aby dite v ramci moznosti napravilo co spachalo - vytrelo podlahu atd. Jen tak pochopi nasledky svych cinu. A treba ho to i odradi.

Jinak dalsi rada - technika pouzivani kuchynske "minutky" - nastavit treba 3-5 minut, at dite premysli nebo neco dodela - zazvoneni znamena konec...