Přidat odpověď
Nevím, jestli to budu umět srozumitelně vystěvtlit - a stručně. Kdysi, v dřevních dobách mého studia, kdosi na jednom dosti vyhroceném semináři k jakémusi ekologickému tématu řekl, něco ve smyslu, že přemíra vzdělání, přemíra schopnosti zvažovat všechny možná stanoviska, brát v úvahu všemožná hlediska, a k tomu to všechno zasazovat do všelijakých perspektiv - historické, ekonomické, sociologické, co já vím paralyzuje akci a znemožňuje vytvořit si konkrétní názor. Né vždy to vadí, ale taky né vždy pomůže, když vznikne sice rozsáhlé, hlubokomyslné dílo, beroucí v úvahu všechno možné, ale skutek utek. V praxi to pak většinou končí tím, že svou prosadí pragmatici, kteří mnoho nemyslí, ale rychle, efektivně a často dost mazaně konají.
Toto je něco podobného - můžeme se vciťovat do všech zůčastněných, můžeme poukazovat na nuance problému, miliony různých hledisek, ale výsledek bude, že pokrčíme rameny, že nejsme s to zaujmout názor, natož pak jednat či se pro něco rozhodnout. V praxi to pak dopadne tak, že se chápání toho, co je přijatelné, bude v podstatě posouvat kamkoliv. Součet soucitů k těmto činům prostě povede k většímu akceptování podobných ukončení těhotenství. Problém je holt v tom, že plod tu nemůže založit deníček, jak mu bylo, když se k němu blížila jehla s chloridem draselným. Pak by se možná vlna soucitu trochu přelila .
Předchozí