SNAEPOVÁ
A právě o tom to je. Kdybych si s klidným svědomím mohla říct, že moje postižené dítě bude vést "plnohodnotný" život, že já budu schopná se postarat o to, aby se mu nikdo neposmíval, aby mělo kamarády ... jednou eventuelně i partnera (děti?). Aby mi nechyběli peníze na jeho léčbu, zvýšené životní nároky. Že si budu moct dovolit případně nechodit do práce a plně se mu věnovat v lůně milující a tolerantní rodiny. Pak ho s radostí přivedu na svět a to všechno mu dopřeju.
S TÍMHLE NAPROSTO SOUHLASÍM