Tulko, myslí si totéž, co si myslím já, když tu, byť nepřímo jsem zařazena do kategorie "matek vražedkyň", já jsem to musela vybojovat, já jsem si musela za tím stát, já jsem to dokázala, já jsem se s tím vyrovnala bez ohledu na to, co si tu kdo žvaní.
Jde o to, že mně to už v tuhle chvíli nezasáhne, někdo se tu trefuje do někoho, kdo je ve stavu, který jsem si prožila a který si tedy dovedu představit, na rozdíl od ostatních teoretizujících. Takže se jim tu snažím objasnit, že prožít to a roztomile žvatlat o humanitě jsou dvě rozličné roviny.
To jak v případě potratu, tak v případě donošení dítěte.