No, jinak tě můžu ujistit, že jsem se z toho dostávala dva roky a ještě pořád z toho nejsem venku.
Jestli tě to tedy uklidní, je to patrně horší, než nějaký ten čásek "navrdo".
To dokonce i přes to, že vada neslučitelná se životem je tady většinou omluvena. Po dvou letech jsem se s tím dokázala vyrovnat, i nějaký ten šutr unesu, ale dozvuky na psychice pociťuju dodnes.
Vážně tě to uklidní, že nikdo trestu neujde? Tady ti totiž nepomůže advokát, ani podplacený soudce. Ani se nevymluvíš na osobu blízkou.
Jsi neurvalá a v téhle chvíli už jenom proto, abys neztratila glanc. Tvoje pravda totiž za jistých okolností ztrácí glanc.