Vlasto,
myslíš, že by i dospělý člověk třeba s mentálním postižením měl žít ve své primární rodině? Hodně nad tím přemýšlím a postupně docházím k tomu, že asi mohou být i lepší řešení.
Slyšela jsem třeba i o mladé ženě, která má "pouze" závažné tělesné postižení, osamostatnění od rodičů proběhlo výrazně později, než je běžné, bylo složitější, ale z odstupu několika let pro všechny zúčastněné velmi přínosné. Myslím, že rodiče se jisté míry svého "pečovatelství" nedovedou vzdát ani v dospělém věku jejich dítěte a mohou tak nechtěně páchat i škody.