Grainne, ne, vy vycházíte z toho, co předpokládáte, a tento předpoklad vydáváte za vědění. Co se odehrává v duši jiného člověka než tebe můžeš vždy jen předpokládat. Ví to jen on sám.
Ale moje otázka zněla jinak a byla jen a jen hypotetická. Odpověď si troufnu odhadnout, a to že většina z nás porodí raději dítě neštastné, jen ať má vše tam, kde má mít.

Já nijak nezpochybnuju plné právo každé ženy rozhodnout, zda se její dítě narodí či ne. Dokonce se může i rozhodnout, zda to vůbec dítě je nebo není (jsou lidé, kteří nevěří na lidský život od početí - asi to byl do 40.tt jiný život, kdo ví jak tyto úvahy probíhají). Tohle je téma,které vždy rozdělí společnost na ty, kdo hájí děti a kdo hájí ženy - do okamžiku narození je to kdo z koho a přiznejme si, že žena je ta silnější strana s právem veta. A jsou prostě lidé, kteří mají v podstatě své,že hájí ty slabší, kteří se rozhodovat nemůžou. To děcko nemůže říct, dejte mi šanci se narodit, já si kdyžtak hodím mašli, pokud zjistím, že jste měli ohledně mého mizerného života pravdu.
A prostě někdo projeví soucit s tou ženou,které může (a nemusí) takové rozhodování drásat srdce, a někdo projeví soucit s tím mizerným životem dodýchávajícím v lavoru.
Právo mají obě strany a ani jedna si nezaslouží být napadán ao ddruhé a nazývána sobci a zrůdami.