Hroudo, nejsem pouliční psycholog, ale zcela autenticky ti můžu říct, že přečíst si to, cos tu nasmolila tak cca osmý až........nevím už kolikátý měsíc po samotném zákroku, tak patrně tu pistoli použiju.
Však jsem si i s tou myšlenkou pohrávala - jaký by to bylo hezký, bum a konec, sladké nic.
Jsem totiž velice pragmatická osoba, myslím, že jsem se rozhodla když ne správně, tak taky ne špatně, ale ta naprosto šílená smršť hormonů v konečné esenci zvaná poeticky prázdná náruč je cosi naprosto šíleného. No nechtěj to zažít ani za účelem poznání.