Já nevím proč to lidé neberou, nechápou, nebo snad nechtějí? Sama trpím chronickou endogenní depresivní poruchou, což znamená, že se od 15ti let cítím jako outsider a posledních 10 let se s většími či menšími úspěchy ambulantně psychiatricky léčím. Okolí to bere tak, že ten kdo zažil sám, nebo v blízkém okolí, ten chápe. Ten, co nemá potuchy oč se jedná, pro toho jsem cáklá, divná, hypochondr, co roupama už neví co by ... I v diskuzi Deprese na tomto servru jsem se setkala s nepochopením. Konec konců, to že nejsem pochopena a nechodím ke cvokaři 2x za měsíc pro legraci, dokazuji tím, že se stydím napsat pod svou přezdívkou, ač tu diskutuju už několik let a dost lidí mne tu zná.