Jestli ta paní nutně potřebovala peníze tak by měla vědět jaké to je bez peněz se obejít. A přinejmenším by měla komunikovat a ne nechat rodinu v tom, že peníze nevrátí. Omluvit se, vysvětlit a dohodnout se, kdy peníze vrátí - to kdyby byla skutečně ve finanční tísni.
Já v ní vidím spíše profesionální podvodnici a v odvaze zazvonit u cizích lidí jen drzost.

Po Praze chodí podvodnice-"babička" co se vás první zeptá zda nevíte, kde je tu nejbližší katolický kostel. Má slzy v očích a začne vám vyprávět, že jí teď okradli (nekdě poblíž) a jest-li byste jí nepřispěli 30,- Kč na cestu do Kralup (cíl cesty a částku pravděpodobně operativně mění). Vím zcela jistě, že je to podvodnice, protože jsem jí potkala a zkoušela na mě tuhle historku už podruhé. Když jsem se jí zeptala zda jsme se už nepotkaly, DRZE se SLZAMI V OČÍCH mi odpověděla že ne, to ne, jí teď okradli... atd.
Není to než drzost a parazitismus prvního stupně (ať ty peníze potřebuje k čemukoli). Potkala jsem jí v rozmezí asi 2 let (mám na lidi a situace výbornou paměť), takže jí tahle živnost asi dobře vynáší. Obávám se, že její činnost nebude vůbec nijak postihnutelná.

Takže bacha na tuhle BABIČKU. Abych jí trochu popsala: je silnější (rozhodně ne hubená), spíše menší až střední postavy, já jí potkala 2x v sukni (ne kalhoty), vlasy na pěšinku, ulízlé dozadu (šátek), šedivé, bez brýlí, věk 65 a více, tip "venkovské" ženy, trochu kolébavá chůze.

Jednou jsem tedy naletěla téhle čarodějnici a jednou pánovi, který chtěl pro změnu půjčku. Půjčila jsem mu půjčila 200,- Kč, naštěstí pro mě jsem neměla víc u sebe v peněžence, byl hrozně věrohodný. Nevrátil nic. Nápadné mi zpětně bylo, že když jsme se domouvali na vrácení kdy a kde poslouchal na půl ucha (už koukal jak co nejrychleji zmizet - ale to mi došlo až potom).
V Praze je to asi perfektivní živnost, takže po těchto zkušenostech varuji před jakýmkoli půjčováním peněz bez podpisu, adresy, ligitimizace.