Míšo,já si pobrečím,když jsem sama,když přijde domů,je vše ok,je to jak by se nic nedělo.Myslím,že kdybych s ním o tom mluvila,byla bych klidná a on zmatený,jak to že to vím.Ale jak píšeš,mrzí mě,že jsem se o tom dozvěděla.
Kámoška mi radila,(mluvila s psychologem),že mu to říkat nemám.Je to prý zbytečný,udělal mi to vlastně po druhé a udělá to zase.Taky si myslím,že nechce rozbíjet rodinu a svým způsobem mě má rád.Jenomže mě štve,že není vůbec doma.Má vytyčený 1 den o víkendu,kdy je doma,jinak je pořád pryč a já vím,že je s ní.Takže jsem s dětskama pořád sama,navíc mi nedává moc peněz a ochuzuje rodinu,když si s ní chodí na večeře apod.Dokonce vím,že s ní ztrávil víkend někde mimo domov a užívali si.Je to hnus.Pak přijde dom a tváří se,že jsme mu chyběli.
Já jsem pitomá a pořád ho miluju,nechci zatím rozbíjet rodinu a zkusím vyčkat.Začnu na sebe víc dbát,chodit do společnosti,uvidím,co se stane.Když nic,požádám o rozvod.Nebudu hrát druhé housle.