Tulipánku jak ti tu už někdo psal, tak dítě by mohlo být hodně velký stimul. Mám vlastní zkušenost s babičkou. Je hodně nemocná již řadu let. Po jedné operaci se nechtěla nebo nemohla probrat z narkozy a vypadalo to hodně zle, jako poslední možnost k ní pustili mě. To mi bylo asi 8. Ona se do týdne dala dohromady tak že ji dali na normální pokoj a další týden propouštěli. Když jí zjistili před deseti lety rakovinu tak to nesla hodně špatně a my jako vnoučata jsme ji drželi hodně nad vodou. Byla na radiologickém oddělení, jezdili jsme tam dost často, když ji potom pustili tak jsme u ní byli každý den. Dala se dohromady natolik, že byla úplně soběstačná. Od té doby kdykoli se něco stane a ona je tzv. na odpis (tvrdí ona) jí dáme nějaký časový horizont do kterého musí vydržet. Takže moje a bráchovi 18., moje svatba, sestřiny 18, narození kluků, její první návštěva tady a zase další návštěva u ní. Pořád něco vymýšlíme a ona se toho drží.je tvrdohlavá a nedodržuje přesně co jí doktoř řekli a jak sama říká už hezkých pár let přesluhuje. Tehdy jí moc šancí nedávali. Tak držím dědečkovi palce a hodně trpělivosti celé rodině.