Pavlo - vůbec ne. ostatně ani my nebydlíme v cizím, ale zvolili jsme velikost bydlení a financování tak, aby i když se nám všechno posere, jsme byli schopni zaplatit splátku a přežít. Takže než jsme začali stavět, naškudlili jsme hodně na úkor všeho. Dovolá za pár babek v chorvatsku, stará felicie, staré hadry, žádné kino, protože bylo drahé, žádné výlety, nic! Dva roky na to jsme začali stavět, půjčili si a já otěhotněla. Splatili jsme dům tak, že jsme si nastavili splátky tak vysoké, jak to jen šlo, aby jsme měli dobu splácení co nejnižší. nebylo nám do skoku, ale vždy jsem měla možnost snížit splátky na povinnou výši. Neudělala jsem to. a tak jsme žili stejně jako před stavbou ještě 3roky a dům jsme doplatili. Sice jsme nebyli v kině a já si nemohla dovolit ani pořádný krém na hubu, na dovolené jsme byli díky společnému zdanění, jinak by jsme seděli doma a byly měsíce, kdy se počítala koruna. Vždy jsem do toho nějak spořila, chystala si zázemí. Dům máme splacený, jsme bez dluhů na něm, koupili jsme si nové auto a žijeme si dobře. Starosti jsem hodila za hlavu. Bydlení máme malinkaté, ale máme. Zvolili jsme si cestu takovou, kterou bychom zvládli i kdyby byl průser. Ano, mohli jsme si postavit velký dům a né přestavovat starý, mohli jsme mít více pokojů a né se tísnit v malých 3,5+1, ale mohli jsme si také pořídit sousto, které bychom nezvládli a to by byla prohra veliká.
MMCH můj muž má plat nyní průměrný v ČR(je řadový zaměstnanec), ale to teprve tak 2 měsíce, dříve byl těžce pod průměrem. Já mám hodně podprůměrný plat, nic extra. Takže kdysi, když jsme měli dohromady 25000 čistého, byl to svátek. Dnes máme málo přes 30000,- dohromady a cítím se hodně bohatá.