Tak mě diskuse přiměla přečíst článek ještě jednou, ale nějak tam ty vytýkané věci (závist, nevyváženost, pololži, zevšeobecňování...) stále nevidím. Je to subjektivní popis jedné zkušenosti nikoli objektivní reportáž, což dle mého zdůrazňuje i odlehčený styl textu. Ne všechny slovní obraty se mi zamlouvají, ale celek je pro mě poměrně čtivý.
Hned v úvodu se píše, že některé děti supercosi rodičů . čili nejsou tady automaticky házeny do pytle všichni bohatí lidé. Uváděnému dítku zřejmě rodičovská pozornost skutečně chybí. To že je z bohaté rodiny přináší specifické problémy, které mají dle postřehů učitelů i jiné děti. Takže se asi nebude jednat o výjímečný případ. Dítě bez dostatečné pozornosti rodičů z jiné sociální vrstvy bude mít samozřejmě taky své problémy, ale budou jiného rázu.
K manikúře, kosmetice, golfu apod. - není to o činnosti jako takové, ale o míře, kterou se jim věnuji. A tady to nevypadalo na míru přiměřenou.
Co má s nastíněným problémem společné osobní zázemí autorky nějak nechápu. Jak fakt, že je rozvedená, svobodná matka či vdova (nepřítomnost mužského elementu v článku) ovlivní to, že něterým rodičům jejich děti nestojí za to, aby se jim věnovali?
Předchozí