ok, monty, tak tohle beru, nemáš spratka :-) říkala jsem, že v tom posuzování hodně záleží na tom, jak se v takové situaci chovají rodiče. kdybys ho tam nechala lítat jen tak, tak asi budou lidi naštvaní, takhle ti asi většina projeví pochopení, že je to živé dítě. my nebereme s sebou autíčka, ale leporela a oblíbeného medvídka :-) jinak jsme na tom plus minus podobně :-) jediný pokrok je v tom, že při kamarádění se s dětmi už je nedloubá do očí, ale naučila se hladit.
mimochodem se mi tento týden stala situace, kdy jsem nezvládla v tu chvíli najít odpovídající reakci: šla matka s kočárkem a asi půlročním dítětem, vedle ní kluk tak pátá třída. Když jsme je míjeli (moje dítko jezdí v kočárku převážně stylem "vozataj" - stojí (hopsá) a drží se opěrky zad nebo boudičky)tak se kluk napřáhl a jen tak z ničeho nic naznačil na hlavu mojí holky úder, naštěstí ji neuhodil!!!matka nejen že mu nic neřekla, ale ještě se tomu spolu smáli a pak jí vadilo, že jedeme vede nich. Byla jsem tak totálně v šoku, že jsem se nezmohla na nic, navíc ona vypadala na pěknou megeru a kluk se Anetky fakticky ani nedotkl, tak jsem na ně nechtěla ječet, protože se nerada hádám, ale mám pocit, že jsem měla.