Chápu předchozí rozhořčené názory, ovšem chápu i pisatelku, která upozorńuje na chybu systému! Bohužel, větší spravedlnost v sociální rodinné oblasti u nás není. Není v pravidlech pro vyplácení mateřské (ty, co si zmenšily uvázek ve snaze udržet kontakt během mateřské, to schytaly s novými Topolánkovými zákony a nemohly pak požádat o nejvyšší MD-RD, a jsou tam i jiná úskalí...), leckteré ženy (SVČ, jak tu bylo popsáno kdysi)) jsou"bity" na rodičovském příspěvku, další živí své děti úplně samy, protože jim otec dětí nic neplatí...Mnoho z nás matek musí platit drahé hlídání, protože jejich děti nevzali do školky, i když daně platily stejné nebo i větší, než ti, jejichž děti se dostaly. Vše je tak trochu loterie.kalkulovat dopředu lze jen omezeně, protože životní situace i zákony se často mění.
Pisatelka má tedy pravděpodobně pravdu v tom, že i v případě sirotčího důchodu jedni sirotci dostanou více, druzí méně,i když logiku to velkou nebo vlastně žádnou nemá. To je co tu chtěla asi sdělit, tak to chápu, invektivy ohledně postižených bych raději vynechala, s dětskými domovy může mít pravdu v tom, že děti tam tedy hmotně nestrádaji (zatímco sirotci někdy mohou) - řešíme problematku rozdělení veřejných financí pro znevýhodněné děti, ne distribuci lásky a zázemí, což je věc jiná, v níž by DD stejně měly z větší části nahradit pěstounské rodiny.
Souhlasím s ní, že pravidla ve vyměřování těchto věcí by měla být jednotná, stabilní tj méně odvislá od dočasného politického melíru, veřejně společensky přijatelná a přijatá. Tyto otázky zůstávají bokem politického řešení i vzhledem k tomu, že lidé netlačí na jejich řešení, v politice chybí ženy obecně a až na vyjímky úplně ty, které by chtěly řešit tato témata.