Kajkule, to nikdo předem neodhadne. A takový věkový rozdíl není zas tak malý.
My máme rozdíl mězi mladšími 18 m+ěsíců. A co 14 dní to jiný režim, jiné "problémy". Teď je zrovna realita taková: sednu si s miminkem někam na strategické místo (abych měla přehled a mohla aspoň hlasově dirigovat) a začnu krmit. Během pár vteřin se batole bu´d celé začne svlékat a jde čůrat na nočník. Když se zadaří, obvykle se snaží to vylít, ale polije sebe nebo okolí. Nebo vyleze (zaleze)někam, kde nemá co dělat, odkud neumí bezpečně slézt a začne ječet, že chce pomoct. Nebo se začnou pošťuchovat s předškolačkou. Nebo zrovna hrozně nutně potřebuje pomoct něco sešroubovat nebo opravit a já nemám ty dvě ruce, takže stojí u nás a ječí. To celé já holt těch 20 minut musím pozorovat nebo ignorovat, protože přerušit krmení není dobrej nápad.
Výpravy mimo domov: máme dvojkočár nebo hlubokáč se skejtem, takže už docela pohoda.
Na hřišti: miminko v kočárku bu´d spí a já můžu asistovat batoleti, nebo miminko brečí, já houpu a o batole se stará předškolačka nebo taky nikdo.
Noci: miminko v ložnici, batole a předškolačka v pokojíku. Batole se obvykle kolem půlnoci přesouvá do ložnice, kde nám zabírá notnou část letiště
A te´d miminko spí a batole mě nepotřebuje a hraje si samo, protože prostě právě nemám v ruce konkurenta, tak není třeba se zviditelňovat :-(