Kopretinko, neděs se .
Já jsem hned po revoluci se ještě jako dítě dostala přímo do péče paní Mojžíšové a terapeutů, které přímo učila (bohužel brzy pak zemřela). Dostala jsem se do programu dětí se skoliozou. Když jsem tam přišla, tak jsem v leže na zádech nebyla schopná pokrčenou nohu položit kolenem na zem. Terapeut mi odblokoval kostrč přes konečník (když to řeknu naplno, strčil mi do konečníku prst a pohybem prstu mi to tam promasíroval... no, i když mi to před tím vysvětlil, tak jako malá holka jsem byla pořádně vykulená...). Po tomto zákroku jsem okamžitě byla schopná položit celou skrčenou nohu na zem (podložku) a dodnes mi to nedělá žádné problémy (byla jsem pak schopná si dát nohu téměř za krk , což teda už neudělám). Snad jsem to napsala jasně . A pak mě učili cviky, které byly hodně podobné nápravnému tělocviku (ale člověk se fakt musel naučit, jak má správně zapínat svaly).
Bohužel, když paní Mojžíšová zemřela, celý program pro nedostatek financí skončil...

A ještě maličkost, jednou jsem tam přišla s úžasně zablokovanou krční páteří, byla mi odblokovaná během tří minut jenom pohyby rukou a tím, že jsem musela tlačit loket proti odporu ruky terapeuta do určitého místa. Ještě mockrát jsem od té doby měla zablokovaný krk a nikdy už mi to nikdo takhle neodblokoval (už jsem si to musela jen protrpět)...