tak můj názor je, že je to hodně o povaze dětí.

Starší byl hrozně společenský, kde se něco šustlo, tam musel být. Od mala jsem s ním navštěvovala masáže, cvičení, hudebku. Plavat začal ve 2 letech.

Dneska v 5ti letech chodí už přes rok na fotbal, pokračuje v plavání. Sám by chtěl ještě angličtinu, karate, tenis. Prostě všechno :o). Ale to již nedovedu zkloubit. Fotbal má 3x týdně, 1x týdně plavčo + 1x týdně logopedie.

Je fakt, že když má volno, odmítá jít ven na písek a chce být doma se svými hračkami.

Do žádného kroužku jsem ho nenutila, vybral si je sám a je z nich nadšený. Kolikrát ho přemlouvám, že dneska kroužek vynecháme a uděláme si spolu hezký den, ale zatím bez úspěchu

To mladší je pravý opak. Odmítá jakékoli "společenské" akce, vždy stojí v rohu, nebo se houpe na klice od dveří a snaží se zdrhnout. Takže jsme spolu doma a hrajeme si, jdeme na procházku, na písek a myslím, že není o nic ochuzený a vyvíjí se úplně stejně jako starší, který šel a jde z kroužku do kroužku.