jo vzdorují. Občas je dost těžké být důsledná. Včera byla zase srdceryvná scéna v postýlce večer, bráška usnula Fanoušek ještě nechtěl tak vydržel před hodinu řvát jako siréna. To jsem mu i udělala ještě mlíko jestli nemá hlad, ale v obýváku byl úplně klidný, takže jen nechtěl být v postýlce. Občas mám dojem, že už to horší být nemůže a ono může Jenže oni si ani vůbec nehrají. Nic je nebaví a já už nevím jak je zabavit. Nevydrží sedět a koukat na obrázky nebo tak pořád chtějí být v pohybu. Když nejsou na jídelním stole tak stojí na obývací stěně a derou se na terárko. Občas je to na bednu... Kdyby si, ale uměli říct co chtějí tak je polovina problémů pryč.